Mažoretky a orchestr ZUŠ Jana Štursy opět ve Francii

Středa 21. června byl den jako každý jiný. Jen před Kulturním domem v Novém Městě na Moravě bylo poněkud živo. Mažoretky z DDM a muzikanti z orchestru ZUŠ Jana Štursy vyráželi do Francie do městečka Villefranche-de-Rouergue, aby zde vystoupili na místních oslavách rovnodennosti.

Cesta rychle ubíhala a my se ve čtvrtek ráno příjemně znaveni objevili ve městě Montpellier, kde jsme strávili celý den relaxováním na pláži a prohlídkou města. Každý si z tohoto výletu odvezl suvenýr v podobě spálenin od sluníčka. Ještě že jsme měli v lékárničce i panthenol.

V pátek ráno jsme vyrazili směr Villefranche-de-Rouergue. Po cestě jsme ještě navštívili historické městečko Conques, kde se nachází klášter Sainte-Foy, který pochází z jedenáctého století a poté už nás konečně čekala cesta do naší cílové stanice. Po ubytování jsme se převlékli do kostýmů, muzikanti naladili nástroje a vyrazilo se na večerní program. Na náměstí Notre-Dame se ten večer představily zahraniční soubory a diváci kromě nás spatřili i soubory z Irska či Španělska.

V sobotu dopoledne nás čekalo vystoupení v okrajové části města pro místní obyvatele a večer již dlouho očekáváný noční průvod městem. Opět jsme zahlédli spousty rozzářených tváří, takže únava u nás neměla šanci. Každý úsměv byl pro nás důvodem pro ještě lepší výkon a mohu říci, že tento průvod si všichni opravdu užili.

Nastala neděle a náš zájezd se blížil ke konci. Ráno jsme se již naposledy oblékli do kostýmů, sbalili kufry a vyrazili na poslední vystoupení. Sluníčko si zřejmě chtělo vynahradit předchozí zamračené dny, a proto byl tento den zřejmě nejnáročnějším. Pro nás určitě. Po prvním vystoupení jsme se uchýlili do stínu jídelny a nabírali síly na již poslední představení.

Co by to ale bylo za zájezd, bez navazování kontaktů s cizími soubory. Každá kapela má ve zvyku se na těchto festivalech předvádět. Když se tedy v jídelně rozhodla zahrát francouzská kapela Banda La Clau, my mažoretky na nic nečekaly a začaly také předvádět co umíme. I přes to, že to byla naprostá improvizace, pro většinu z nás to byl zřejmě největší zážitek z celého zájezdu.

Po posledním vystoupení jsme opět nastoupili do autobusu a vyrazili směr domov. Během cesty jsme vzpomínali na vše, co jsme za těch několik dní zažili. Po úmorné cestě jsme se konečně dočkali a byli doma. A co říct závěrem? Asi jen, děkujeme. Děkujeme všem účastníkům za nezapomenutelných několik dní, děkujeme obyvatelům města Villefranche-de-Rouergue za skvělou atmosféru a spousty vzpomínek a děkujeme pánům řidičům za bezpečnou cestu tam i zpět.

Alena Dolníčková